Smyslem
Smysl je schopnost organismu příjmat určitý druh informací z okolí -
např. koncentraci určité chemické látky, přítomnost světla nebo
charakteristiku vlnění okolního vzduchu. Tato informace je většinou
příjmána specializovaným orgánem, který se pak označuje jako smyslový
orgán. Přítomnost či nepřítomnost a stupeň rozvinutí určitého smyslu u
daného biologického druhu závisí na způsobu jeho života. Například
dravci mají často velmi dobrý zrak, psi mají výborný
čich.
Smysly u člověka
Tradičních pět smyslů
Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů: chuť, čich, sluch,
hmat a zrak. Toto rozlišení znal již Tomáš Akvinský a před ním už i
Aristotelés (jak je patrno z jeho spisu "O duši"). Z pojetí pěti smyslů
vychází i fráze „mít všech pět pohromadě“. Už Ottova encyklopedie
ovšem uvádí, že základní pětici lze rozšiřovat o další smysly.
Všech pět základních smyslů má své receptory, které umožňují
vnímat okolí organismu. Proto se nazývají exteroreceptory. Chuť a čich
jsou chemoreceptorové smysly, sluch a hmat jsou mechanoreceptorové a zrak je
fotoreceptorový smysl.
Na rozdíl od exteroreceptorů, interoreceptory
sledují vnitřní prostředí organismu. Příkladem jsou receptory, které
sledují kyselost krve. Významným případem je vnímání pohybu, které je
založeno na vnitřních receptorech a využití setrvačných sil ve
vestibulárním systému. Umožňují získat informaci o pohybu těla. Tyto
vnitřní receptory nejsou smysly ve vlastním smyslu slova, ale často bývají
ke smyslům přiřazovány.
Pět smyslů:
- Zrak – orgán
oko
- Sluch – orgán ucho
- Hmat – mechanoreceptory v
kůži
- Chuť – chuťové pohárky v ústech (na jazyku)
- Čich – čichové buňky v nose
Další smysly
- Vnímání teploty – termoreceptory v kůži
- Vnímání
gravitačního pole – mechanoreceptory ve vestibulárním systému uvnitř
vnitřního ucha
- Vnímání času – vnímání času je jednak pro
krátkodobé časové úseky – sekundy, minuty, hodiny, které je umístěno v
mozku. Tato informace o času je dosti nepřesná a poskytuje pouze orientační
hodnotu. Kromě toho existuje vnímání delšího časového úseku –
přibližně jednoho dne. Tento smysl je realizován hypothalamem, jenž je
umístěn v mozku a sítnicí. Jejich činost je nevědomá. Tento smysl je
využíván hypothalamem k realizaci cirkadiánního biorytmu.
Smysly u zvířat
Různí živočichové mohou mít různé smysly – s odpovídajícími
receptory (viz výše) – stejné jako člověk. Kromě toho někteří
živočichové mají smysly, které neodpovídají žádnému smyslu u
člověka.
- Vnímání magnetického pole – orientace některých
ptáků nebo mořských želv
- Vnímání elektrického pole – řada
druhů ryb a žraloků, zvláště elekt. ryby a paryby
- Vnímání tepelného záření – tepločivné jamky u hadů pro nalezení
kořisti ve tmě
Smysly u rostlin
Rostliny obdobně jako živočichvé mají smysly, např. pro:
- Světlo – růst nadzemních částí rostliny za světlem
- Gravitační pole – růst kořenů ve směru zemské tíže
(gravitace)
- Čas délky přibližně jednoho dne – řízení
cirkadiánního biorytmu
Odkazy
V tomto článku je použit překlad textu z článku Sense na anglické
Wikipedii.
Související články
- Smyslový orgán
- Smyslová soustava
- Vnímání
Externí odkazy
- Irena Vaňková, Iva Nebeská, Lucie Saicová Římalová, Jasňa
Šlédrová: Co na srdci, to na jazyku : Kapitoly z kognitivní lingvistiky, Karolinum,
Praha, 2005, ISBN 80-246-0919-3. Kap. 3, Kapitoly o smyslech, str.
107–194
Zpravodajství
- Pikantní kousky ryby 750 g ryby (úhoř, kapr, filé aj.), olej marináda : 5 jarních cibulek i s natí nebo 1 větší cibule, 2 lžíce desertního vína, lžíce ostřejší hořčice, lžíce sójové omáčky, lžička mletého zázvoru, lžička octa nebo citrónové šťávy, lžička cukru, lžička glutasolu Rybu nakrájíme na proužky 2 cm x 3 cm. Připravíme si do misky marinádu z pokrájené cibulky a ostatních přísad a na nejméně 20 minut do ní ponoříme kousky ryby. Pak rybu vyjmeme a necháme okapat do misky. Oschlé proužky rybího masa prudce opečeme na oleji ze všech stran. Rybu vyjmeme a dáme stranou. Na témže oleji krátce povaříme zbytek marinády. Potom vložíme do vzniklé ...
- Zvěrokruh: RYBY 19. únor – 20. březenZákladní charakteristika znamení:Vládnoucí planeta: NeptunŽivel: VodaPovaha: Melancholicko-flegmatickáTyp: Nábožensky založený, mystik, samotář, hysterikŠťastný den: ÚterýPříznivé dny: Pátek, neděleNepříznivý den: ČtvrtekBarva: Blankytně modráKov: CínKámen: Ametyst, smaragdRostlina: Leknín, lotosŽivočichové: Pes, divocí ptáci, všechny rybyŠťastná čísla: 2, 4, 11, 24, 32Hodí se ke znamení: Rak, ŠtírLidé narození ve znamení Ryb se vyznačují nejistými pokusy o uskutečnění ideálů, jsou rozporuplní. Jsou milí, zdvořilí, skromní, citliví a melancholičtí. Pomáhají potřebným a [...]
- Po Paroubkovi nastoupily leklé ryby, míní Železný Redakci ParlamentníchListů.cz zajímalo, co v současnosti dělá a čím se zabývá bývalý generální ředitel televize Nova, exsenátor za Znojemsko a bývalý europoslanec Vladimír Železný.
- Ryby sa boja vlastného odrazu v zrkadle Foto: commons.wikimedia.org
BRATISLAVA 14. júna (WEBNOVINY) - Ryby prejavujú strach, keď vidia vlastný odraz v zrkadle. Zistili to americkí vedci z Leland Stanford Junior University, ktorí výsledky svojho výskumu publikovali v časopise Biology Letters.
Už z predchádzajúcich štúdií vyplynulo, .....