Savců
| Savci |
Lev (Panthera leo) |
| Vědecká klasifikace |
| Říše: | živočichové (Animalia)
| | Kmen: | strunatci (Chordata)
| | Podkmen: | obratlovci (Vertebrata)
| | Třída: | savci (Mammalia)
| |
| Podtřídy, nadřády a řády |
- Podtřída: Vejcorodí (Prototheria)
- Řád: Ptakořitní (Monotremata)
- Podtřída Živorodí (Theria)
- Nadřád: Vačnatci (Marsupialia)
- Vačice (Didelphimorphia)
- Vačíci (Paucituberculata)
- Kolokolové (Microbiotheria)
- Kunovci (Dasyuromorphia)
- Bandikuti (Peremelemorphia)
- Vakokrti (Notoryctemorphia)
- Dvojitozubci (Diprotodontia)
- Nadřád: Placentálové (Placentalia)
- Chudozubí (Xenarthra)
- Letuchy (Dermoptera)
- Tany (Scandentia)
- Primáti (Primates)
- Hlodavci (Rodentia)
- Zajíci (Lagomorpha)
- Hmyzožravci (Insectivora)
- Letouni (Chiroptera)
- Luskouni (Pholidota)
- Šelmy (Carnivora)
- Lichokopytníci (Perissodactyla)
- Sudokopytníci (Artiodactyla)
- Kytovci (Cetacea)
- Afrosoricida (Afrosoricida)
- Bércouni (Macroscelidea)
- Hrabáči (Tubulidentata)
- Damani (Hyracoidea)
- Chobotnatci (Proboscidea)
- Sirény (Sirenia)
|
Savci (Mammalia) jsou třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat, mají srst kromě řádů kytovci, luskouni a sirény (ale i u nich je alespoň u mláďat) a to, že jsou teplokrevní.
Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.
Společné znaky savců
- mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C
- tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky-tvoří podsadu, osiníky a pesíky- tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
- pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové (sexuální) a mléčné
- naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice, vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci
- tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
- krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
- na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
- savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy, zbarvení …)
- z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm krčních obratlů (ale existují i výjimky), tři sluchové kůstky, spodní čelist tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem na kosti spánkové
- s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování savců
- mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky; v dolní čelisti mají jedinou kost
Rychlost
- Lachtan
- 40 km/h
- Antilopa
- 95 km/h
- Lenochod
- 0,24 km/h
- Kočka
- 48 km/h
- Gepard
- 96 - 101 km/h (na úseku max. 400 m 112 km/h)
- Hyena
- 64km/h
- Delfín
- 26 km/h (max. 64 km/h)
- Závodní kůň
- 69 km/h
- Člověk (rekord)
- 36 km/h
Fylogeneze savců
Savci (v užším smyslu slova) se vyvinuli ze savcovitých plazů větve Synapsida (snahy některých vědců míří dokonce k synonymizaci Mammalia a Synapsida, aby bylo jasné, že se savci nevyvinuli z plazů, ale pouze z plazům podobných živočichů). Dnes žijící savci tvoří korunovou skupinu živorodých a zvláštní řád ptakořitných, který je podstatně starší. Mnoho vyhynulých řádů (např. Multituberculata) má blíže k živorodým než k ptakořitným. Živorodí se dělí na dvě větve - vačnatci a placentálové. V době zhruba před 100 miliony lety se odštěpily dvě hlavní větve placentálních savců – Afrotheria (zahrnující řády sirény, damani, chobotnatci, Afrosoricida, bércouni a hrabáči) a zbytek. Ten tvoří zvláštní větev chudozubých, která se oddělila zhruba před 90 miliony let a ostatní savce (skupinu Boreoeutheria).
Taxonomie savců
Standardní učebnicová klasifikace
Srovnáno podle abecedy.
- damani (Hyracoidea)
- hlodavci (Rodentia)
- hmyzožravci (Insectivora)
- chobotnatci (Proboscidea)
- chudozubí (Edentaxa)
- kytovci (Cetacea)
- letouni (Chiroptera)
- letuchy (Dermoptera)
- lichokopytníci (Perissodactyla)
- luskouni (Photibota)
- primáti (Primates)
- ptakořitní (Monotremata)
- sirény (Sirenia)
- sudokopytníci (Artiodactyla)
- šelmy (Carnivora)
- tany (Scandentia)
- vačnatci (Marsupialia)
- zajícovci (Lagomorpha)
McKenna-Bellová
Fylogeneze
savců.
V současnosti nejucelenějším obecně přijímaným systémem je dělení zavedené paleontology Malcolmem C. McKennou a Susan K. Bellovou, jež publikovali v roce 1997 ve své knize Classification of Mammals: Above the species level. (České překlady jsou zde především orientační a nemusí vždy odpovídat přesnému vymezení skupiny. Skupiny označené † jsou vyhynulé – většina vyhynulých skupin ovšem není v tomto zjednodušeném přehledu zahrnuta.)
podtřída Prototheria – vejcorodí
- řád Platypoda – ptakopyskové
- řád Tachyglossa – ježury
podtřída Theriiformes
- infratřída †Allotheria
- infratřída †Triconodonta
- infratřída Holotheria
- nadkohorta Theria – živorodí
- kohorta Marsupialia – vačnatci
- velkořád Australidelphia – australští vačnatci
- nadřád Microbiotheria – kolokolové
- nadřád Eometatheria
- řád Notoryctemorphia – vakokrti
- „grandorder“ Dasyuromorphia – kunovci
- „grandorder“ Syndactyli – srostloprstí
- řád Peramelia – bandikuti
- řád Diprotodontia – dvojitozubci (klokani, koaly, vombati a další)
- velkořád Ameridelphia – američtí vačnatci
- řád Didelphimorphia – vačice
- řád Paucituberculata – vačíci
- kohorta Placentalia – placentálové
- velkořád Xenarthra – chudozubí
- řád Cingulata – pásovci
- řád Pilosa – mravenečníci a lenochodi
- velkořád Epitheria
- nadřád Preptotheria
- „grandorder“ Anagalida
- „mirorder“" Macroscelidea – bércouni
- „mirorder“ Duplicidentata
- řád Lagomorpha – zajícovci
- „mirorder“ Simplicidentata
- „grandorder“ Ferae
- řád Cimolesta – luskouni
- řád Carnivora – šelmy a ploutvonožci
- „grandorder“ Lipotyphla – hmyzožravci
- řád Chrysochloridea – zlatokrti
- řád Erinaceomorpha – ježkové a krtci
- řád Soricomorpha – rejskové, bodlíni a štětinatci
- „grandorder“ Archonta
- řád Chiroptera – letouni
- řád Primates – primáti
- řád Scandentia – tany
- řád Dermoptera – letuchy
- „grandorder“ Ungulata – kopytnatci
- řád Tubulidentata – hrabáči
- „mirorder“ Eparctocyona
- řád Cetacea – kytovci
- řád Artiodactyla – sudokopytníci
- „mirorder“ Altungulata
- řád Perissodactyla – lichokopytníci
- řád Uranotheria – chobotnatci, sirény a damani
Molekulární klasifikace
V posledních letech se pomalu prosazuje klasifikace na základě DNA. Tato metoda dokáže odhalit příbuzenské vztahy, jež nejsou patrné z klasického zkoumání tělesné stavby – její nevýhoda však spočívá v tom, že obvykle nedokáže zohlednit paleontologická data a zařazení vymřelých druhů.
Prototheria – vejcorodí
Theria – živorodí
- Marsupialia – vačnatci
- Placentalia – placentálové
- větev Atlantogenata
- skupina I – Afrotheria
- větev Afroinsectiphilia
- řád Macroscelidea – bércouni (Afrika)
- řád Afrosoricida – zlatokrti a bodlíni (Afrika)
- řád Tubulidentata – hrabáči (subsaharská Afrika)
- větev Paenungulata
- řád Hyracoidea – damani (Afrika, Arábie)
- řád Proboscidea – chobotnatci (Afrika, jihovýchodní Asie)
- řád Sirenia – sirény (tropy (celosvětově))
- skupina II – Xenarthra – chudozubí
- řád Pilosa – lenochodi a mravenečníci (tropy Nového světa)
- řád Cingulata – pásovci (Amerika)
- větev Boreoeutheria
- skupina III – Euarchontoglires – širší primáti
- nadřád Euarchonta
- řád Scandentia – tany (jihovýchodní Asie).
- řád Dermoptera – letuchy (jihovýchodní Asie)
- řád Primates – primáti (celosvětově)
- nadřád Glires
- řád Lagomorpha – zajícovci (Eurasie, Afrika, Amerika)
- řád Rodentia – hlodavci (celosvětově)
- skupina IV – Laurasiatheria
- řád Erinaceomorpha – ježkové a srstíni
- řád Soricomorpha – krtci, rejskové, a štětinatci
- větev Ferungulata
- větev Cetartiodactyla
- řád Cetacea – kytovci
- řád Artiodactyla – sudokopytníci
- větev Pegasoferae
- řád Chiroptera – letouni (celosvětově)
- větev Zooamata
- řád Perissodactyla – lichokopytníci
- větev Ferae
- řád Pholidota – luskouni (Afrika, jižní Asie)
- řád Carnivora – šelmy a ploutvonožci (celosvětově)
Odkazy
Reference
Související články
Zpravodajství
- Pikantní kousky ryby 750 g ryby (úhoř, kapr, filé aj.), olej marináda : 5 jarních cibulek i s natí nebo 1 větší cibule, 2 lžíce desertního vína, lžíce ostřejší hořčice, lžíce sójové omáčky, lžička mletého zázvoru, lžička octa nebo citrónové šťávy, lžička cukru, lžička glutasolu Rybu nakrájíme na proužky 2 cm x 3 cm. Připravíme si do misky marinádu z pokrájené cibulky a ostatních přísad a na nejméně 20 minut do ní ponoříme kousky ryby. Pak rybu vyjmeme a necháme okapat do misky. Oschlé proužky rybího masa prudce opečeme na oleji ze všech stran. Rybu vyjmeme a dáme stranou. Na témže oleji krátce povaříme zbytek marinády. Potom vložíme do vzniklé ...
- Zvěrokruh: RYBY 19. únor – 20. březenZákladní charakteristika znamení:Vládnoucí planeta: NeptunŽivel: VodaPovaha: Melancholicko-flegmatickáTyp: Nábožensky založený, mystik, samotář, hysterikŠťastný den: ÚterýPříznivé dny: Pátek, neděleNepříznivý den: ČtvrtekBarva: Blankytně modráKov: CínKámen: Ametyst, smaragdRostlina: Leknín, lotosŽivočichové: Pes, divocí ptáci, všechny rybyŠťastná čísla: 2, 4, 11, 24, 32Hodí se ke znamení: Rak, ŠtírLidé narození ve znamení Ryb se vyznačují nejistými pokusy o uskutečnění ideálů, jsou rozporuplní. Jsou milí, zdvořilí, skromní, citliví a melancholičtí. Pomáhají potřebným a [...]
- Po Paroubkovi nastoupily leklé ryby, míní Železný Redakci ParlamentníchListů.cz zajímalo, co v současnosti dělá a čím se zabývá bývalý generální ředitel televize Nova, exsenátor za Znojemsko a bývalý europoslanec Vladimír Železný.
- Ryby sa boja vlastného odrazu v zrkadle Foto: commons.wikimedia.org
BRATISLAVA 14. júna (WEBNOVINY) - Ryby prejavujú strach, keď vidia vlastný odraz v zrkadle. Zistili to americkí vedci z Leland Stanford Junior University, ktorí výsledky svojho výskumu publikovali v časopise Biology Letters.
Už z predchádzajúcich štúdií vyplynulo, .....